|
|
Dekontaminace osob ve zdravotnických zařízeních při CBR událostech
Magulová, Eva ; Urbánek, Pavel (oponent) ; Rosická, Zdena (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je snaha podat nový náhled na možnost dekontaminace ve zdravotnických zařízeních. V první části jsou stručně vysvětlena klíčová slova. V druhé části je stručný náhled na sarinový útok v Tokijském metru a na kooperaci japonských záchranných složek při této události. Dále je popsán odhadnutý postup IZS ČR při stejné události v ČR, na který navazuje návrh na řešení některých problémů vzniklých při improvizované dekontaminaci v nepřipravené nemocnici a návrh na možný průběh dekontaminace ve zdravotnickém zařízení.
|
|
|
Informovanost obyvatelstva o jaderné havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina
ČERNÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá informovaností obyvatelstva o jaderné havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí obyvatelstva o jaderné havárii a následně porovnat znalosti obyvatel ve věku 18-44 let a ve věku nad 45 let. V rámci práce byly stanoveny dvě hypotézy, H1: znalosti obyvatelstva o jaderné havárii ve Fukušimě se budou blížit normálnímu rozdělení a H2: osoby mladší 45 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti než osoby starší. K dosažení vymezených cílů a k ověření hypotéz byl sestaven dotazník, proveden dotazníkový průzkum a následně pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky vyhodnoceny výsledky. Předložený dotazník obsahoval 11 otázek. Výzkumný soubor tvořilo 100 obyvatel ve věku 18-44 let a 100 obyvatel ve věku nad 45 let. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že celková úspěšnost zodpovězených otázek byla 63,3 %, což lze považovat za mírně nadprůměrný výsledek. Obyvatelé ve věku 18-44 let odpověděli na všechny otázky v 66,1 % správně a obyvatelé ve věku nad 45 let v 60,6 % správně. Stanovených cílů bylo dosaženo a obě hypotézy byly potvrzeny. Přínosem diplomové práce je především získaný obraz o stavu informovanosti obyvatel o jaderné havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina. Získané výsledky mohou být využity i orgány krizového řízení v souvislosti s přípravou a zaměřením preventivně výchovné činnosti týkající se problematiky jaderné energetiky či ochrany před ionizujícím zářením.
|
|
|
Dekontaminace osob ve zdravotnických zařízeních při CBR událostech
Magulová, Eva ; Urbánek, Pavel (oponent) ; Rosická, Zdena (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je snaha podat nový náhled na možnost dekontaminace ve zdravotnických zařízeních. V první části jsou stručně vysvětlena klíčová slova. V druhé části je stručný náhled na sarinový útok v Tokijském metru a na kooperaci japonských záchranných složek při této události. Dále je popsán odhadnutý postup IZS ČR při stejné události v ČR, na který navazuje návrh na řešení některých problémů vzniklých při improvizované dekontaminaci v nepřipravené nemocnici a návrh na možný průběh dekontaminace ve zdravotnickém zařízení.
|
|
|
Vnímání obyvatel ČR o radiačních rizicích vyplývajících z havárie jaderné elektrárny Fukušima
ORTHOVÁ, Nikola
Fukušimská havárie se jistě řadí mezi jednu z největších jaderných havárií v dějinách lidstva. Tato havárie byla klasifikována nejvyšším stupněm mezinárodní stupnice pro klasifikaci radiačních událostí, protože došlo k masivnímu úniku radionuklidů do životního prostředí, zejména do ovzduší a podzemních vod, které se přirozeně prosakují do vod mořských. Stejný stupeň, tedy sedmý, měla i jaderná havárie v Černobylu. Tuto havárii způsobilo zemětřesení mořského dna a následná vlna tsunami, která vyřadila z provozu chlazení a napájení tří reaktorů. I když zde nedošlo k úmrtí vlivem ozáření, a dokonce u nikoho nebyla prokázána nemoc z ozáření, tak se stejně, jako po Černobylské havárii, i po této začalo diskutovat o jaderné energii po celém světě. V úvodní části jsem se věnovala vypracování přehledu možných zdrojů ozáření obyvatel, přehledu významných jaderných a radiačních havárií a podrobně jsem rozebrala Fukušimskou havárii a její následky. V další kapitole jsou vypracovány přehledy jednotlivých radiobiologických účinků ionizujícího záření na organismus člověka a dále jsem zde uvedla přehled zdravotních potíží a onemocnění způsobených radiačním ozářením. Poslední kapitola této bakalářské práce se věnuje základním systémům radiační ochrany. Zjištění stavu znalostí a mínění obyvatel žijících v České republice o radiačních rizicích vyplývajících z havárie jaderné elektrárny Fukušima jsem provedla za pomoci dotazníkového šetření, které probíhalo online, pomocí sociálních sítí. Všechny odpovědi respondentů jsem vyhodnotila a sestavila do tabulek. Získané výsledky vyhodnotila a statisticky zpracovala za pomoci 2 testu dobré schody, Dále jsem provedla vyhodnocení a porovnání této analýzy ve vztahu k bydlišti respondentů. Jednotlivé náhodně vybrané kraje jsem testovala za pomoci dvouvýběrového t-testu. Na základě těchto výsledků musím prohlásit, že znalosti obyvatel České republiky vykazují hrubé nedostatky. A je nutné prohlásit, že znalosti obyvatel České republiky se statisticky významně liší. Mohu prohlásit, že jsem splnila všechny předem stanovené cíle této bakalářské práce. Ale dané hypotézy byly vyvráceny.
|
|
|
Znalosti obyvatel ČR o radiačních rizicích vyplývajících z havárie v jaderné elektrárně Černobyl.
JAROŠ, Luboš
Havárie jaderné elektrárny Černobyl je doposud považována za největší tragickou událostí v historii jaderné energetiky. Po výbuchu jaderného reaktoru se do ovzduší uvolnilo velké množství radioaktivních látek, které v podobě radioaktivního mraku zasáhly i území bývalé ČSSR. Na nastalou situaci stranické a státní orgány reagovali zřízením vládní havarijní komise, která pod tehdejším politickým tlakem ve svých vyjádření úmyslně usměrňovala informace obyvatelstvu o rizicích a důsledcích havárie na československou populaci. Selhání režimu navodilo nejen krizi nedůvěry obyvatelstva v oficiální informační zdroje a média, ale i rostoucí snahu dobrat se informací i z neoficiálních a z hlediska režimu ilegálních zdrojů. Černobylská tragédie zaznamenala ještě jeden důležitý fakt, kterým se stala nedůvěra k jaderné energetice. A právě dostavba a spuštění jaderné elektrárny Temelín vyvolala další vlnu zájmu o informace týkající se černobylské havárie. Jak rozsáhlé a jak objektivní znalosti mají obyvatelé ČR o radiačních rizicích vyplívajících z havárie v jaderné elektrárně Černobyl v současné době jsem se rozhodl ověřit ve své diplomové práci. Dané téma jsem zpracoval pomocí dostupné odborné literatury, internetových zdrojů a souhrnných zpráv vydaných institucemi, které se danou problematikou zabývají. Jedná se především o Státní úřad pro jadernou bezpečnost a Státní úřad radiační ochrany. V úvodní části předkládám přehled jednotlivých radiobiologických účinků ionizujícího záření na organismus člověka a uvádím přehled zdravotních potíží a onemocnění způsobené radiačním ozářením. V další části se věnuji černobylské havárii, kde popisuji průběh celého experimentu, který vedl ke vzniku havárie a dále vlastnostmi a šířením uniklých radioaktivních látek po výbuchu reaktoru. V této části též uvádím výsledky dlouhodobých studií zabývající se havárií způsobených zdravotních následků u zasažených obyvatel. Poslední kapitola v teoretické části zahrnuje dopady havárie elektrárny Černobyl na území České republiky Zjištění stavu informovanosti obyvatel České republiky o radiačních rizicích vyplívajících z jaderné havárie Černobyl jsem provedl formou dotazníkového šetření při kterém bylo osloveno celkem 200 respondentů. Pro podrobnější průzkum jsem obyvatele ČR dále rozdělil na dvě skupiny. První skupina byla složena z obyvatel žijících v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín, kteří tvoří polovinu z oslovených a druhou skupinu tvořili obyvatelé žijící v oblastech mimo zónu havarijního plánování. Odpovědi respondentů k jednotlivým odpovědím jsem vyhodnotil a sestavil do tabulek. U každé otázky jsem provedl procentuální vyhodnocení správných a špatných odpovědí, výpočet celkového průměru získaných bodů a celkové procentuální úspěšnosti. Vyhodnocení znalostí u všech obyvatel ČR jsem provedl na základě hodnot celkového průměru získaných bodů a procentuální úspěšnosti. Statistické hodnocení jsem provedl testováním normality použitím X2- testu dobré shody. Vzájemné porovnání znalostí mezi sledovanými skupinami jsem provedl testováním za pomoci dvouvýběrového t-testu. Na základě vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření, mohu bez obav prohlásit, že znalosti u obyvatelstva ČR o radiačních rizicích vyplývajících z havárie v jaderné elektrárně Černobyl jsou na dobré úrovni. Výsledky též prokázaly, že u obyvatelstva v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín jsou větší znalosti o radiačních rizicích vyplývajících z havárie v Černobylu, než u obyvatel žijících ve zbylé části České republiky. Na závěr lze konstatovat, že všechny předem určené cíle se podařilo úspěšně splnit a výsledky dotazníkového šetření potvrdily obě zadané hypotézy.
|
|
|
Vnější a vnitřní kontaminace radioaktivními látkami (výukový program)
KUČEROVÁ, Lenka
Tato práce se zabývá vytvořením kompletního výukového programu zaměřeného na vnitřní a vnější kontaminaci radioaktivními látkami. Výukový program se skládá z několika kapitol přibližujících danou problematiku studentovi. V první části práce jsou objasněna některá základní fakta týkající se ionizujícího záření, radioaktivity a veličin charakterizujících tyto jevy. Dále jsou v práci přiblíženy účinky ionizujícícho záření na lidský organismus. Ve třetí části jsou popsány všechny zdroje a způsoby vedoucí ke kontaminaci radioaktivními látkami a historicky významné radiační události. Dále je pozornost věnována i jednotlivým radionuklidům a jejich chování v organismu. Kapitoly vnitřní a vnější kontaminace se věnují problematice a charakteru těchto druhů kontaminace, ochraně před jednotlivými druhy kontaminací a následným opatřením při jejích vzniku. Výsledkem je výukový program v e-learningovém prostředí Moodle, který bude sloužit jako učební pomůcka pro studenty oboru radiologický asistent a Ochrana obyvatelstva na ZSF JCU a současně pro jejich lepší orientaci v této oblasti, a to zejména lepší dostupností zpracovaného výukového materiálu.
|
host ::
RSS.